hovadina hovadina2

V poutech osudu II.

23. dubna 2013 v 13:20 | Stefi |  Příběhy osudu

KAPITOLA I., 1. ČÁST


Je chladné podzimí ráno. Nad velkoměstem se vznáší lehký mlžný opar. Vzduch je cítit deštěm a vlhkou hlínou. A malými uličkami se proplétá dívka.Osaměle kráčí, neznámo kam. Dokonce to vypadá, že ani ona sama to neví. A ta dívka jsem já. Před chvílí jsem se nenápadně vytratila z domu. Vlastně by se dalo říct, že jsem zdrhla. Nikdo si toho zatím nevšiml. Nejspíš. Táta odjel někam za prací, nikdo neví kam a na jak dlouho a s mámou si poslední dobou moc nerozumím. A od tátova odjezdu je všechno mnohem horší. V jednom kuse se hádáme, jak kvůli zásadním věcem, tak i kvůli úplným maličkostem.Už ve chvíli, kdy jsme si s tátou řekli poslední ,,ahoj" mi došlo, že jsem právě ztratila smysl svýho života. Nikdy mě nic nebavilo, škola mi nešla, spolužáci se mi vyhýbali (ani nevím, proč) a žádné jiné záliby jsem moc neměla. Měla jsem jenom jeho. Tátu. A když on je pryč, nevidím důvod dál zůstávat doma.Vlastně ani nevidím důvod žít dál.Ale stejně nepřestávám věřit. Možná se ptáte ,,V co?", ,,V co asi tak ještě můžu věřit?". Přece v naději.



Vždycky tu nějaká je, i kdyby byla sebemíň pravděpodoná. Snad sám Bůh mi dopřává sílu doufat. A taky mi dává sílu jít dál.Ulice jsou natolik bezútěšné, že si z nich podvědomě začínám hledat cestu ven. Všude se kope nějaká kanalizace a vypadá to tu hrozně. Tam, kde dřív bývala silnice jsou teď hluboké jámy. Na jejich okrajích postávají obrovská žlutá monstra. Bagry a jeřáby. A tam, kde dřív rostly voňavé růže neuvidíte nic, než jen těžkou rezavou hlínu. A samozřejmě se tady poflakuje spousta dělníků v reflexních vestách. Celé se mi to tu hnusí.Po chvíli se mi podaří proplést se staveništěm a konečně před sebou vidím rozlehlé pole, kde jsem si vždycky hrávala s naším psem. Při pomyšlení na Katynčiny žluté oči, kudrnatou srst a hravý výraz ve psím obličeji mi ukápne slza. Bylo těžké Katy opustit. Ale musela jsem. Nechtěla jsem jí způsobit trápení, zapříčiněné životem na ulici. Doma se o ni postarají, nic jí tam nebude chybět. Se mnou by akorát strádala hlady.Pak naposledy zašeptám po větru ,,Sbohem, Katy..." V tu chvíli se už pláči nebráním. Slzy stékají po mé tváři. Jedna mi spadne na rty. ,,Je tak hořká..", pomyslím si. Stejně hořká, jako můj smutek, jako ta prázdnota, kterou cítím ve svém srdci. Strašně moc bych ji chtěla něčím vyplnit! Ale namám čím. Na celém světě teď není nic, co by mohlo zacelit tu obrovskou díru po tátovi. ,,A po Katy," připomene mi tichounký hlásek kdesi hluboko v mé mysli. Rychle ho zaplaším a snažím se přemýšlet, co dál. Kam půjdu. Nejspíš přes koleje až k dálnici. Tu se pokusím přejít a pak...pak uvidím.Nejherší ale je, že nemám vůbec tušení, co budu dělat. I dyby se mi podařilo přejít dálnici, nevím, co tam. Jak se budu živit? Kde vezmu peníze? Na tyhle věci jsem vůbec nepomyslela. Jenže zpátky domůnemůžu. Alespoň ne teď. Ne teď, když tam není táta. Nemám ani žádnou kamarádku, u které bych mohla nějaký čas zůstat.Jak tak jdu dál, najednou před sebou uvidím nějaké lidi. Sedí v kruhu na zemi a asi si něco povídají. Že by náhoda vřešila můj problém? Dají mi aspoň nějaké jídlo, pití, nebo peníze? Bojím se jich, ale přesto jdu k nim.,,Ahoj," pozdravím nesměle. Nejprve žádná odezva, ale po chvíli se jeden z nich, takový malý pihovatý blonďák, otočí:,,Čau, co tady chceš?",,Hmm, no, já...",,Pojď sem a sedni si," rozkáže mi. Všichni ostatní na mě upírají poněkud nevraživé pohledy.,,Já sem Jack," představí se mi.,,Ahoj, er.. Jacku. Já jsem Laroff, ale říkej mi prosím Larry.",,Ok..Larry.",,A já sem Deck," ozve se naproti mně.,,Jo, a mně říkej Cathy. Normálně se jmenuju Catherine," ušklíbne se další člen party, jediná holka. Postupně se představí i ostatní. Je tu Alex, Jimmy, Trevor a nejmladší z nich, Barney, kterému je teprve jedenáct.A tak jsem jim odvyprávěla celý svůj příběh, od začátku do konce. Poté nastalo mlčení, jak se říká, trapná chvíle ticha. Teprve teď jsem si je všechny pořádně prohlédla a při té příležitosti si také všimla poházených flašek od piva a cigaretových nedopalků. Cosi hluboko v mé mysli mi říká, že všechno asi nebude tak úplně v pořádku, ale já ho nehodlám poslouchat a klidně sedím dál. Najednou vidím, jak mi Jimmy nabízí cigaretu. Dotěrný hlásek se zase ozve, ale tentokrát jej už skoro nevnímám. Je mi to jedno. Potřebuju přece někam zapadnout.Dlouho jen tak sedíme, nikdo nic neříká. Kouříme cigarety, díváme se jeden na druhého a snažíme se nedávat najevo svoje myšlenky. V tom se tiše ozve Cathy.,,Nepůjdeme se projít," navrhne mi.,,Klidně, mně je to jedno.",,Jacku?",,Jo, běžte si kam chcete," odpoví znuděně Jack. A tak se jde. Pomalu kráčíme směrem ke kolejím. Chvíli jdeme mlčky, ale pak se Cathy rozpovídá.,,Víš, byla jsem na tom podobně jako ty. Mamka mě vykopla z baráku asi tejden po tý, co se s taťkou rozvedli. Tak půl roku se už celkem slušně hádali, křičeli na sebe, až se to občas nedalo vydržet. Táta chodil z práce čím dál pozdějc a mamka kvůli tomu pokaždý děsně zuřila. Já už sem taky nebejvala moc doma. Většinou sem se flákala po sídlišti, kde sem taky bzro narazila na Jacka a jeho partu, kde byli tenkrát jen on, Trevor, Deck a Jimmy.Nejdřív sem se jim vyhýbala, ale nakonec sem se začala flákat s nima. Jo, a taky sem začala kouřit. No, a jednou u mně v pokoji našla mamka cigára. Udělala kvůli tomu strašnou scénu, mlátila se vším, co jí přišlo pod ruku, a pak byl konec. Vyhodila mně, že ať si du, kam chcu, ale že takovou dceru doma nechce.",,Mm..tos měla blbý...",,To sice jo, ale já už si zvykla. A ty si taky brzo zvykneš, neboj.",,Jak dlouho už s nima seš?",,Necelý čtyry měsíce, řekla bych. Asi tejden po mně se přidal Barney. Byl jako můj mladší brácha, víš? Nejkratšejc je s náma Alex, jen asi měsíc nebo dva. V partě už ten čas tolik nesleduješ. a ten si taky dost rychle na nás zvyk."Ačkoli jsem si to ještě tak úplně neuvědomovala, Alex mi byl z celé party nejsympatyčtější. Byl docela vysoký, měl hnědý vlasy a kaštanový oči. Takový hluboký...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama